Sociální stratifikace (neboli sociální pozice) (z anglického social stratum (sociální vrstva)) je konstatování, že se společnost rozvrstvuje, rozděluje. Sociální vrstvy vznikají v důsledku diferenciaciace společnosti, přičemž důvody jsou v dělbě práce.

Základem sociální stratifikace (rozvrstvení) je nerovné rozdělení vzácných statků, jimiž jsou materiální blahobyt, moc a prestiž. Nerovnost existuje ve všech typech společnosti. I v nejprimitivnějších kulturách, v nichž nejsou téměř žádné majetkové rozdíly, existuje nerovnost mezi jedinci založená např. na pohlaví či věku. Zásadní majetkové a mocenské nerovnosti se však objevují až se vznikem států.

Stratifikační systémy (vrstvy)

  • Kastovní s. (Kasty)
  • Zakotven v náboženství, historickým vzorem je indická společnost. Vyznačuje se neprostupností mezi kastami, není zde sociální mobilita (pojem sociální mobilita označuje přechod individua, sociálního objektu nebo hodnoty z jedné pozice na druhou), příslušnost ke kastě je dána původem (narozením).
  • Stavovský s. (Stavy)
  • Předlohou je středověká společnost. Jsou to vrstvy obyvatelstva, jejichž rozdílnost je založena na rodu, postavení, právních výsadách. Stavem pak byla nazívána skupina lidí se stejným statusem, ten byl tvořen souborem privilegií, práv a poviností, které byli uznávany veřejností. Sociální mobilita je možná, i když řídká (např. povýšení do šlechtického stavu).
  • Třídní s. (Třídy)
  • Nerovnosti jsou dány postavením na trhu práce (vnějším postavení jejich příslušníků) a je možný vzájemný přechod mezi třídami.

Rozdíly mezi kastami a stavy na jedné straně a třídami na druhé se také označuje jako rozdíl uzavřených a otevřených společenských skupin. (Uzavřená společenská skupina se týká spíše malé mobility a statusu získaného a připsaného.)

Rozvrstvení společnosti

Rozvrstvení společnosti si podřizuje a zabarvuje všechna ostatní skupinová členění, mezi jednotlivými sociálními vrstvami dochází k přechodu z jedné vrstvy do druhé, může dojít ke společenskému vzestupu nebo ke společenské degradaci člověka.

Za důležitého činitele pro určení stratifikace považují někteří sociologové prestiž povolání, za dalšího činitele pak považují třídění spotřební.

Uvnitř stratifikačních skupin je rozlišována “třída moci”, patří sem osoby z různých sociálních tříd, které mají přibližně stejnou moc.

Definice tříd

Rozdělujeme do několika typů:

  • Teorie subjektivní
  • Jsou založeny na prvcích individuálního a společenského vědomí.
    • 1) Třída je jistým společenským útvarem založeným na společenském hodnocení, třídní příslušnost je určena tím, jak jej oceňují a zařazují ostatní lidé.
    • 2) Třída je skupina lidí mající stejné vědomí druhu, pociťují podobné společenské postavení, majících podobný postoj k jiným skupinám.
    • 3) Další je definice třídy jako formy politické moci, třídní příslušnost je dána tím, zda jednotlivec patří mezi vládnoucí nebo ovládané.
  • Teorie objektivní
  • Chápou třídu jako nějakou formu ekonomické kategorie, třídní příslušnost je určena postavením jednotlivce v ekonomickém systému.

Některé termíny

  • Společnost
  • Termín společnost je jedním z nejširších, nejobecnějších a neurčitých termínů v sociologii, označující se jím jak relativně malé skupiny, tak i celé lidstvo.
  • Společností se označuje větší lidská jednotka, která je teritoriálně organizovaná a obnovována sexuální reprodukcí svých členů, společnost je specifický sociální útvar, zpravidla účelově uspořádaný s vlastním, od jiných sociálních útvarů více či méně hodnotovým a normativním systémem, jímž realizujeme své cíle.
  • Minorita
  • Je to menší část společenského celku lišící se od majority odlišným původem (rasou), národností, náboženstvím nebo např. Řečí. Minorita je skupinou osob, které jsou pro své fyzické nebo kulturní charakteristiky odloučeny od ostatních. Ve společnostiv níž žijí je s nimi jednáno odlišně a nerovně, status minority s sebou nese vyloučení na plném podílení se na životě společnosti.
  • Elita
  • Je početně malá část společenského útvaru, nejlepší vybrána část určitého celku osob, jehož členové zaujímají vysoké postavení, rekrutují se z různých funkčních, zejména profesních skupin (např. šlechta, prominenti z oblastiveřejné zprávy, politických stran, obchodu, průmyslu, vědy, atd.).
  • V soustavě sociálních skupin zaujímá elita místo převážně v horní vrstvě, částečně také ve střední vrstvě, svou sociální pozicí vykonává sociální vliv (formulace citů, úkolů) a sociální kontrolu v některých oblastech sociálního života.
  • Ve starším pojetí, z hlediska předindustriální společnosti znamenala elita vybranou menšinu na základě tradice, stavovské příslušnosti nebo majetku, která tvořila vládnoucí vrstvu. V moderní demokratické společnosti již nejsou elity v sobě uzavřené sociální útvary, ale útvary otevřené.