Historický vývoj českého státu a práva – charakteristika jednotlivých údobí

Periodizace = vnitřní časové členění, a to na základě poznání vývoje lidské společnosti

Všeobecně uznávaná periodizace:

Prvobytně pospolná společnost-neznala soukromé vlastnictví ani dělbu práce, později obdělávání půdy-získání ohromných prostředků, rodové zřízení-matriarchát.

Následně se rod organizoval po linii matky-matriarchální rod, později rod v podobě patriarchální - společenské vztahy upravovány normami zvykovými a tradovaly se ústně, nepsané a nekodifikované.

Otrokářství - někde se nerozvinulo, slovanské osídlení řád překonaný - zde feudální uspořádání - vytvářena řada pravidel a právních obyčejů, ovlivnění majetkového, rodinného, trestního práva

Období feudalismu-od 9. st. do 1848- předpoklady pro vznik prvních státních útvarů na našem území, následně kapitalistická

  1. období raně feudálního státu a práva 9.-11. st.
  2. období rozmachu feudalismu a státu a práva 11.-14 st.
  3. období husitského hnutí 15.-1434
  4. období stavovského státu 1434-1620
  5. období absolustického státu a pozdního feudalismu 1620-1848
  6. období kapitalismu 1848-1945
  7. období socialismu 1948-1989
  8. období 1989 a současnost budování právního státu

Vývoj státu a práva na území velké Moravy

Velkomoravská říše 833-906 nejstarší ranně středověký stát na dolním toku Moravy, zahrnovala 2 knížectví-moravské a nitranské

Hospodářství-základ zemědělství, výroba želez.předmětů, šperků, obchodní styky s Franskou a Byzanskou říší, stavebnictví. Střediska-rozsáhlá hradiště

Raffelttenský celní tarif 903-4-o soli, s kterou obchodníci z Moravy obchodovali

Mojmírovci

Mojmír I.

- kníže Mojmír - připojil Nitranské knížectví

- kníže Rostislav – povolal Cyrila a Metoděje (863), aby pomohli rozšířit křesťanství prostému lidu srozumitelným jazykem

- hlaholice (hlaholit = dát ve známost; 38 písmen - 1.az, 2.buky => azbuka)

- cyrilice (10.stol. na základě hlaholského písma)

V této době vzniká

- Zákon sudnyj ludem - v 9.stol. zpracovali Cyril a Metoděj pro potřeby VM. Obsahuje právní normy trestní i občanské, mírné tresty (pokání apod.) - vzorem byla byzantská památka Ecloga. 1.slovanská památka

- Nomokanon - Metoděj, na podkladě byzantské památky Synagogy

- charakter státu

- dědičné knížectví, nejprve synovci, později primogenitura (prvorozený syn)

- kníže - legislativa a justice

- družina - šlechtici, kteří byli pověřeni vojenskými úkoly

- sjezd knížat - zárodek zemských sněmů (jistá poradní a soudní pravomoc)

- palatin - správce paláce

- tavernicus - správce financí

- správní jednotky - hradní župy (župan - administrativní a soudní pravomoc, archipresbiterové - kněží - právní a soudní pravomoc ve věcech církevních)

- teorie translatio regni - teorie přenesení království, pokračování tradic VM na území Čech v oblasti Českého knížectví

Velkomoravská říše

Velkomoravská říše -raně středověkým státní útvar, který se opíral o právní kulturu, státní a později i církevní organizaci.

Základem-vláda knížete, který se opíral o družinu věrných bojovníků-byli na něm závislí, byli jeho služebníky.

Župan-správce dvora, taverník-správce financí, číšník, stolník.

Franská říše-permanentní vojenská hrozba, Svatopluk se zavázal platit roční poplatek. Frankům-výkup z mezinárodní vojenské hrozby.

Byzanská říše-spojenec.

Právní dějiny-právo obyčejové, tzv. Soudní zákon pro laiky-aplikoval normy církevního práva na světskou společnost, 33 článků, tr. právo, majetkové a manželské-rodinné.

-používán tehdy, když chyběl obyčej

další předpis-Anonymní homilie a překlad Nomokánonu

906 zánik Velké Moravy, navazují čeští Přemyslovci, přežila hradská organizace, zachovala se tradice nejvyšších stát. úředníků v uherském státě

Periodizace dějin státu a práva

Periodizace = vnitřní časové členění, a to na základě poznání vývoje lidské společnosti.

Předstátní a předprávní perioda (pravěk – 8. století)

  • časově velmi dlouhá a nesrovnatelná s dalšími historickými periodami
  • nejstarší památky lidské civilizace – Afrika, 35 mil. let
  • prvotně pospolná společnost – historicky nejstarší předstátní společnost na našem území
  • neexistence soukromého vlastnictví a dělby práce, zákl. organizační jednotkou rod
  • neolitická revoluce, domestikace zvířat  obdělávání půdy
  • rozvoj výroby a technologií  směna, obchod
  • matriarchát (rod se organizoval po linii matky)  patriarchát
  • od 8. století př. n. l. (v době bronzové) se začíná vytvářet soukromé vlastnictví
  • rody se posléze sdružují do kmenů (plemen)
  • spol. vztahy upravují zvykové normy tradované ústním podáním (nepsané)

Období keltské (5. – 1. století př. n . l.)

  • první pravěcí obyvatelé, které můžeme pojmenovat jejich kmenovým jménem – Keltové (Galové)
  • jedním z keltských kmenů Bojové
  • po germánské invazi Keltové buď vyhnání nebo uvedeni v závislost na Germánech

Období germánsko-římské (1. – 4. století)

  • zvláště Morava a Slovensko vykazují stopy římské civilizace
  • na našem území žijí v této době také Germáni

Slovanské období (4. – 8. století)

  • Slované vytlačují Germány na západ

Feudalismus

V tomto období se vytvářela řada pravidel a právních obyčejů, která ovlivňovala pozdější charakter majetkového, rodinného i trestního práva.

1. období raně feudálního státu a práva (9. – 11. století)

  • spojené s historií Sámovy říše, Velké Moravy a Přemyslovského státu
  • hlavní spol. silou je feudál a jeho feudum, formou státu je raně feudální monarchie (knížectví) s řadou rysů prvotně pospolné společnosti
  • místní správa hradů a větších sídelních aglomerací
  • právní obyčeje, většinou nekodifikované podoby
  • svobodné obyvatelstvo se zabývá zemědělstvím a řemesly
  • řeší se zejm. otázky nástupnictví, majetkových práv (feudum, nedíl) i postavení žen (právo věnné)

2. období rozvinutého feudalismu, rozmachu státu a práva (11. – 14. století)

  • období feudální rozdrobenosti (11. století – 1222)
  • rozpad státu na řadu právně a ekonomicky relativně nezávislých panství, která se jen velmi obtížně podrobují centrální státní moci (panovníkovi)
  • vliv údělového systému – rozdělení vlády mezi mužské příslušníky přemyslovského rodu, kterým byla svěřována panství jako zvláštní údělná knížectví; na nich vládla téměř neomezeně a byla ekonomicky nezávislá (Brněnsko, Břeclavsko, Olomoucko, Znojemsko aj.

3. období překonávání feudální rozdrobenosti (1222 – konec 14. století)

  • 1222 Zlatá bula Ondřejova odstraňuje postupně rozdrobenost a posiluje ústřední moc panovníka; byla dohodou mezí církví a státem, kdy jsou zvýšeny pravomoci církve za její podporu centralizace státu
  • přispěla také města – politické, ekonomické i vojenské nástroje v rukou panovníka
  • panovník hledá a nachází oporu v drobné šlechtě a církvi tak, že od 14. století hovoříme o centralizující monarchii, s prvními zárodky politického a sociologického programu stavovství
  • období husitského hnutí (15. století – 1434)
  • první pokus o reformu církve  předpoklady pro vznik novodobého státu ve smyslu občanské společnosti a vlastní pojetí práva
  • požadavky na zrušení monarchie, vzrostlo politické postavení rytířů a měst, vč. postavení městského obyvatelstva a městského práva

4. období stavovského státu (1434 – 1620)

  • prosazuje se po definitivní porážce husitského hnutí
  • vedle panovníka se na výkonu státní moci podílejí velkou měrou spol. skupiny, limitované určitým spol. postavením, které ovšem disponují škálou politických a hosp. práv – účastní se sněmu a zastávají uvolněné státní funkce
  • při tvorbě práva převládají sněmovní usnesení, formuje se zemské právo a práva zvláštní
  • jsou kodifikovány právní statuty jednotlivých spol. a mocenských zájmových skupin
  • vrchol právní kultury – období velkých právních kodifikací a vyvrcholení české právní feudální kultury
  • šlechticko-měšťanská reakce na husitství (1434 – 1500)
  • šlechta ve spolupráci s městy upevňuje svoje postavení a je namířena proti selskému stavu
  • upevňuje se poddanství, obnovují se vztahy k pozemkové, vrchnostenské správě
  • vzniká institut tzv. poprávce – po právu vykonávají nálezy
  • upevňuje se postavení katolické církve a kléru vůbec

5. předbělohorské období (1500 – 1618)

  • stupňuje se latentní spor mezi městy a šlechtou – spor hospodářský a politický (ne právní)
  • právo várečné
  • vítězí šlechta; města poražena a je zbržděn jejich historický vývoj
  • 1526 nástupem Habsburků na český trůn dochází ke sblížení uherských, rakouských a českých zemí
  • dochází k právní kodifikaci zemského a městského práva
  • 1618 – 1648
  • stavovským povstáním jsou Habsburkové dočasně zbaveni dominantního postavení v Evropě
  • mění se struktura Zemí koruny české, mění se volební systémy, je posíleno postavení aristokracie a měšťanů

6. období absolutistického státu a pozdního feudalismu (1620 – 1848)

  • upevňování centrální státní moci a absolutismu
  • ohrožení české státnosti a samostatnosti vídeňským centralismem

a) 1620 – 1680

  • třicetiletá válka  úbytek obyvatelstva (zejm. venkovského), nižší životní úroveň
  • upevňuje se nevolnický systém  roste soc. napětí a represivní složky státní moci
  • násilná rekatolizace, germanizace a důsledná fiskální politika
  • masové povstání 1680  snaha regulovat na právním základě vztahy mezi šlechtou a nevolníky

b) 1680 – 1749

  • ekonomický rozvoj – manufaktura, zejm. v pohraničí
  • 1749 dovršen proces česko-rakouské centralizace a ztráty suverenity Čech

c) 1749 – 1789

  • nástup osvícenského absolutismu  reformy s cílem zachování stávajícího pořádku a vytvoření rovnováhy mezi šlechtou, nevolníky a měšťanstvem  částečná eliminace soc. napětí
  • český stát jen jednou z provincií habsburského soustátí
  • osvícenské reformy se stávají základem zákonodárství v novém historickém období kapitalismu

d) 1789 – 1848

  • ústup z pozic osvícenství a osvícenského absolutismu  reakce na myšlenky francouzské revoluce
  • potlačení revolučních myšlenek  policejní teror, cenzura, fyzická likvidace politických odpůrců
  • vznik velké kodifikace občanského práva v podobě Všeobecného občanského zákoníku
  • zánik státu České koruny a vznik rakouského císařství

Kapitalismus

6. období kapitalismu (1848 – 1948)

  • zrušeno poddanství, období svobody pohybu, myšlení
  • končí nadvláda Habsburků
  • vznikají první ústavy – oktrojované = cesta ke konstituci

a) revoluční vystoupení (1848 – 1849)

  • boj o ekonomickou, politickou a ideologickou nezávislost národních zemí habsburského soustátí

b) nástup bachovského absolutismu (1849 – 1860)

  • stupňující se policejní režim
  • rozvoj kapitalismu a volné soutěže, svoboda podnikání

c) doznívání revolučního období (1860 – 1871)

  • vytvoření politického kompromisu mezi měšťanstvem a šlechtou
  • rozvoj liberalismu
  • období konstituce (zakotvení) ústavnosti a rakousko-uherského dualismu
  • kodifikace základních občanských svobod
  • nastupuje nová spol. síla – dělnictvo

d) masový nástup české buržoazie (1871 – 1914)

  • liberalizace volebních programů, svoboda shromažďování a projevu
  • kodifikovány významné soc. a národnostní programy
  • sílí tlak dělnictva

e) velká zahraniční akce české buržoazie (1914 – 1918)

  • rozpad Rakousko-Uherska, vznik samostatného Československa
  • výsledkem společných snah domácího a zahraničního odboje

f) fáze vytváření nového československého státu (1918 – 1920)

  • obrovské legislativní úsilí vrcholí přijetím první československé ústavy (1920)
  • reciproční a recepční normy

g) fáze rozvoje a stability v novém Československu (1920 – 1933)

  • prosperita, rozvoj, stabilita vystřídána 1929 světovou hospodářskou krizí a nástupem Hitlera

h) 1933 – 15. březen 1939

  • období ohrožení fašistickým Německem, boj za udržení demokracie ve státě a právní kontinuity

i) druhá světová válka (1939 – 1945)

  • snaha znovu vybojovat státní suverenitu a samostatnost

7. období socialismu (1945/8 – 1989)

  • přechod od demokratických principů k totalitním, socialistickým tendencím pod vlivem KSSS

8. období 1989 a současnost budování právního státu

  • zavedeny principy právního státu
  • realizace reformy státní správy a legislativy, která probíhá dodnes