Od písemné k ústní maturitě

Evropská unie

Historie EU:

• - myšlenka sjednocení Evropy a zajištění stability se po 2. světové válce stala odpovědí na všeobecnou touhu po míru mezi evropskými státy
• - základní kámen integračního procesu byl poležen 9. května 1950 podpisem Schumanovy deklarace
• - na jejím základě došlo k podpisu Římských smluv v roce 1957
• - konkrétní podobu mu dala především Maastrichtská smlouva podepsaná v roce 1992, která dala vzniknout Evropské unii (EU) a jejím 3 pilířům
• - spolupráce v ekonomické oblasti tak byla doplněna o koordinaci kroků v oblastech zahraniční a bezpečnostní politiky a justice

Členské státy Evropské unie:

• Belgie
• Bulharsko
• Česká Republika
• Dánsko
• Estonsko
• Finsko
• Francie
• Irsko
• Itálie
• Kypr
• Litva
• Lotyšsko
• Lucembursko
• Maďarsko
• Malta
• Německo
• Nizozemsko
• Polsko
• Portugalsko
• Rakousko
• Rumunsko
• Řecko
• Slovensko
• Slovinsko
• Spojené království
• Španělsko
• Švédsko

Kandidátské země:

• Bývalá jugoslávská republika Makedonie
• Chorvatsko
• Turecko

Rozšíření Evropské unie v roce 2004

• Státy které vstoupily v roce 2004 do EU jsou převážně nesourodé státy s odlišnou minulostí, s dědictvím totality a ekonomickými problémy
• Je podepsána Ústava a začíná proces ratifikace v jednotlivých státech
• Ratifikace= formální schválení podepsané mezinárodní smlouvy státním orgánem povolaným k tomu ústavou.
• Smlouvy o přistoupení ratifikovali(schválili) národní parlamenty členských zemí EU,Evropský parlament a také nově přistupující státy
• Některé si zvolili parlamentní způsob ratifikace , některé (mezi nimi i ČR) si zvolili referendum(lidové hlasování = rozhodování občanů)
• Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května 2004.
• Naplnila tím jeden z hlavních cílů své polistopadové politiky známý pod heslem „návrat do Evropy“.
• Žádost o vstup do Evropské unie podala vláda České republiky 17. ledna 1996.
• Mimo ČR vstoupili v roce 2004 do EU tyto státy: Estonsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Kypr

Celní unie :

• - celní unie je podstatným prvkem společenského trhu
• - její zavedení bylo prvotním cílem po podpisu Římské smlouvy
• - celní unie byla vybudována v roce 1968 a zahrnovala tato nejdůležitější opatření:
  • zrušení všech celních poplatků a obchodních omezení mezi členskými státy
  • zavedení jednotného celního sazebníku po celé Evropské společenství na zboží dovážené z třetích zemí (část příjmů z těchto cel se stala součástí vlastních zdrojů Evropského společenství)
  • společná obchodní politika jako vnější dimenze celní unie (na mezinárodní úrovni vystupuje společenství jednotně)
• - od roku 1993 existuje jednotný trh a s jeho nástupem skončily veškeré rutinní prohlídky a celní formality na hranicích mezi členskými státy
• - celním správám jednotlivých členských států tím skončily povinnosti spojené s výběrem spotřebních daní a shromažďování statistických údajů
• - rozšíření unie v roce 2004 si zároveň vyžádalo i integrování celních správ nových členských států

Společná měna Euro:

• - Euro (EUR) je měna Evropské měnové unie a po americkém dolaru (USD) je druhým nejdůležitějším reprezentantem ve světovém měnovém systému
• - v součastné době je oficiálním platidlem v 15-ti z 27-ti států Evropské unie a v dalších 6-ti zemích mimo unii
• - krom toho existuje 5 dalších zemí a 2 měnové prostory s pevným přepočítacím kurzem k Euru
• - Euro bylo 1. ledna 2002 zavedeno jako jednotná měna v tehdejších 12-ti zemích EU (Belgii, Finsku, Francii, Irsku, Itálii, Lucembursku, Německu, Nizozemsku , Portugalsku, Rakousku, Řecku, Španělsku)
• - skupina těchto zemí k nímž od 1. ledna 2007 přibylo i Slovinsko a 1. ledna 2008 Malta s Kyprem, je označována jako eurozóna
• - mimo tuto eurozónu zůstávají ve starých členských zemích jako je Velká Británie a Dánsko, které si ponechávají zatím vlastní národní měny

Pro zavedení Eura v ČR je důležité aby:

• schodek veřejných financí v zemi nepřesáhl 3% hrubého domácího produktu (HDP),
• celkový veřejný dluh nepřekročil 60% HDP,
• dále, aby si ČR udržela cenovou stabilitu a průměrnou inflaci, která po dobu 1 roku
• nesmí přesáhnout více než 1,5% míru tří členských zemí s nejnižší inflací
• dlouhodobé úrokové sazby v ČR nesmí přesáhnout o více než 2% sazby tří zemí s nejnižší inflací,
• poslední 2 roky ČR dodržovala stanovené rozpětí pohybu své měny v mechanismu směnných kurzů

Vstupem do EU se ČR dále zavázala ke splnění následujících podmínek:

• žádná smlouva nesmí být jednostranně vypovězena nebo změněna z důvodu zavedení Eura (princip tzv. právní komunity),
• země bude stahovat národní měnu (koruny) postupně až po určité období-max. po dobu dvou měsících – bude možné platit korunou i eurem (podmínka duálního oběhu)
• v ČR bude platit přepočítací koeficient, který bude neměnný a závazný pro používání k přepočtům cen zboží a služeb,
• zavedení Eura nesmí podle podmínek EU poškodit spotřebitele,
• nesmí vést ani k inflaci a to ani subjektivně pociťované , k tomu by měl sloužit dlouhodobý monitoring cen a období, po které bude povinné označování cen v korunách a eurech,
• náklady vydané na přechod na Euro by se měly držet na minimu

Bankovky, mince, a symbolika

• - grafický symbol Eura připomíná symbol “E” s tím, že namísto střední kratší čáry jsou 2 horizontální čáry, jež prolínají zbývající “tělo” písmene
• - samotný symbol je inspirován řeckým písmenem ,,epsilon´´ s odkazem na Řecko(kolébka evropské civilizace) a na první písmeno slova “Evropa”
• - dvě rovnoběžné střední čáry mají představit stabilitu nové měny
• - bankovky jsou pro všechny země stejné
• - euromince mají stejný rozměr, tvar i hmotnost i jednu stejnou stranu(tzv. evropskou), druhá strana(národní)je v různých zemích různá
• - bankovky jednotné měny jsou vydány v hodnotách – 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 eur
• - na rubu a líci bankovek je uvedena hodnota v arabských číslicích
• - název měna Euro je v latinské a řecké abecedě
• - zobrazení okna a brány symbolizuje Evropského ducha otevřenosti a spolupráce
• - dynamiku a harmonii na každé bankovce představuje symbol Evropské unie – 12 hvězd v kruhu

Ekonomické svobody v rámci unie

Jednotný vnitřní trh EU je charakterizován čtyřmi základními svobodami, kterými jsou: 

• volný pohyb zboží
• volný pohyb služeb
• volný pohyb kapitálu
• volný pohyb osob

Volný pohyb zboží

• Volný pohyb zboží znamená, že zboží vyrobené nebo uvedené na trh v kterémkoliv členském státě EU se uvádí na trhy dalších členských států bez celních či jiných množstevních omezení, což znamená, že se může na trzích dalších členských zemí volně pohybovat
• Technické, hygienické a bezpečnostní požadavky na výrobky jsou v nutných případech sjednocovány, pro ostatní platí zásada vzájemného uznávání národních standardů
• Postupně byly odstraněny celní, technické a fyzické bariéry volnému pohybu zboží

Volný pohyb služeb

• Svoboda poskytování služeb spočívá v právu firem i živnostníků poskytovat služby přes hranice domovského státu, aniž by přesídlili do země zákazníka
• Stát zákazníka nesmí poskytovateli služby klást překážky, které by ho znevýhodnily proti domácí konkurenci
• Široká kategorie služeb zahrnuje průmyslové, obchodní, řemeslné, “nehmotné” činnosti ,vykonávané za úplatu
• Tito poskytovatelé služeb v zásadě podléhají právu země registrace sídla firmy, i když obsluhují klienty v jiných zemích EU

Volný pohyb kapitálu

• Firmy i občané EU mohou z podnikatelských nebo osobních důvodů investovat, převádět peníze, nebo spořit kdekoli v EU
• V 90. letech byly odstraněny překážky pro pohyb kapitálu a jednotná měna umožnila snadné srovnání výnosů z jeho umístění
• Pojem “volný pohyb kapitálu” zahrnuje pohyb věcného kapitálu (právo k nemovitostem, podnikatelské účasti) a peněžního kapitálu (cenné papíry, úvěry).

Volný pohyb osob

• Právo osob cestovat, pracovat nebo usadit se kdekoli v EU má pro členské státy velký politický i hospodářský význam
• Z hlediska občanů EU jde o nejvýraznější svobodu, kterou jim integrace přinesla
• Každý občan členského státu EU je zároveň občanem Unie
• Občané EU mohou volně studovat, podnikat, pracovat, hledat zaměstnání nebo pobývat na penzi v libovolné členské zemi
• Nesmějí však ohrozit bezpečnost této země svým pobytem, být přítěží pro její sociální systém a jsou jim uzavřena některá strategická zaměstnání (policie, armáda, diplomacie) i politická kariéra (vyjma voleb do místních orgánů a Evropského parlamentu)
• Avšak  diskriminace podle země původu je zakázána jak v přijímání do zaměstnání, tak v platových a kariérních podmínkách
• Omezení svobody podnikání jsou pro příslušníky jednoho členského státu na území státu druhého zakázána
• Stejně tak jsou zakázána omezení při zřizování zastoupení, poboček nebo dceřiných společností jednoho členského státu na území státu druhého

Výhody a nevýhody členství v EU

Výhody:

• Volný pohyb osob
• Volný pohyb zboží
• Volný pohyb služeb
• Volný pohyb kapitálu
• Možnost pracovat za výhodnějších podmínek v zahraničí
• Lepší  vymahatelnost práva.
• Vyšší  bezpečnost občanů.
• Větší  trh pro drobné podnikatele
• Vyšší kvalita zboží i služeb (vlivem větší konkurence)
• Šance pro další ekonomickou prosperitu.
• Více dotací, zejména pro zemědělství.
• Společná měna (euro)
• Urychlené zlepšování stavu životního prostředí

Nevýhody:

• Nárůst cen potravin, snížení životní úrovně určitých rizikových skupin(důchodci, nezaměstnaní)
• Přílišná regulace, zkomplikování administrativy, byrokracie
• Zdražení služeb
• Snížení dostupnosti bydlení, nárůst cen nemovitostí
• Odchod odborníků ze země, migrace obecně
• Větší konkurence (V konkurenčním prostředí jednotného trhu nemusí obstát všechny firmy. Konkurence je však jednoznačně pozitivní pro spotřebitele, tlačí dolů ceny a zvyšuje kvalitu.)
• Ztráta státní suverenity
• Ztráta vlastní zahraniční politiky

Charakteristika

• souhrn všech hospodářských činností ve státě (jsou to všechna zařízení a činnosti určená k cílevědomému uspokojování potřeb)
• složitý systém tvořený strukturami, který se musí chovat podle platných právní norem ve státě

Úroveň národního hospodářství

• je míra, do které je národní hospodářství schopno uspokojovat potřeby společnosti (fyzické i právnické osoby)
• úroveň národního hospodářství ovlivňují 3 základní činitele:

1. Přírodní bohatství (nerostné suroviny, lesy na těžbu) - čím více nerostného bohatství, tím by měla být vyšší úroveň, ale teprve když ho umí využít
2. Národní bohatství - vše, co předchozí generace vybudovaly a můžeme to používat (školy, nemocnice, hrady…) - my už do toho nemusíme investovat
3. Obyvatelstvo  
   1. počet obyvatel (čím více, tím více jich může pracovat) - ale záleží také na tom, jak vyjde HDP na obyvatele,
   2. struktura - předškolní a školní věk, v produktivním věku, důchodci,
   3. vzdělanost lidí - čím vzdělanější, tím víc něco nového vymyslí = zvyšují úroveň.

Struktura národního hospodářství

Strukturou národního hospodářství rozumíme členění podle různých hledisek. Nejčastěji se dělí podle hospodářských odvětví, která jsou si podobná svými výkony, používáním podobných materiálů, poskytováním podobných služeb. Ale národní hospodářství můžeme také rozdělit na strukturu:

1. sektorovou

• primární (prvovýroba, těžební průmysl)
• sekundární (zpracovatelský průmysl)
• terciární (zdravotnictví, školství, doprava, obchod…)

2. odvětvovou

• v čele odvětví stojí ministr - min. dopravy a spojů, zdravotnictví, školství, průmyslu a obchodu, financí…
• ústřední orgány - vláda, kancelář prezidenta republiky, kancelář parlamentu
• ČNB, Český statistický úřad, BIS

Základní rozdělení podle hospodářských odvětví:
průmysl, zemědělství, lesnictví, stavebnictví, doprava, spoje, obchod, cestovní ruch, peněžnictví a pojišťovnictví, správa, zdravotnictví, školství, kultura, soudnictví, prokuratura, obrana a bezpečnost.
Jelikož je oblast hospodářských odvětví velice široká, uvedu zde pouze základní z nich:

Průmysl

Je hlavním odvětvím každé ekonomiky, protože se podílí nejvyšší měrou na výrobě kapitálových statků. Má největší podíl na zahraničním obchodu i když vybavení neodpovídá požadavkům moderní výroby a na rozvoji řady podniků se podílí zahraniční kapitál. Průmysl se rychleji rozvíjel na severu naší republiky, protože se zde nacházejí zdroje nerostných surovin (hnědě a černé uhlí, rudy, energetika).
Po roce 1989 se výrazně změnila situace v průmyslových oblastech (Mostecko, Ostravsko), protože se rozpadl trh pro bývalé socialistické státy, které odebíraly většinu naší produkce. Podniky se začaly rušit, vysoká materiálová náročnost výroby a nedostatečné vybavení moderními technologiemi zapříčinily špatnou konkurenceschopnost firem. Některé podniky se podařilo oživit prodejem zahraničnímu investorovi nebo podporou ze strany státu.
Základní členění průmyslu:

• těžký průmysl (hutnictví, strojírenství, chemický průmysl, výroba paliv a energie)
• lehký průmysl (zahrnuje především odvětví vyrábějící převážně spotřební zboží - textilní a oděvní, potravinářský, elektrotechnický)

Zemědělství

Zemědělství zabezpečuje převážnou část spotřeby potravin a potravinářských surovin, ale zcela soběstační nejsme. Dovážíme hlavně potravinářské obilí, ovoce a zeleninu. Výroba v zemědělství má dlouhodobější charakter, vyšší stupeň nejistoty, pokud jde o prodej výrobků, menší pružnost v přizpůsobování se změnám poptávky. Z tohoto důvodu se v řadě zemí zemědělská výroba dotuje, protože náklady na výrobu a prodej přesahují možnosti zemědělců. Naprostý nedostatek finančních prostředků je důvodem nižšího nákupu strojů a zařízení, nových technologií, nebo se omezují výdaje na opravy a údržbu. Všechny tyto problémy dohromady zapříčiňují, že lidé nemají tak velký zájem v zemědělství pracovat, protože jistota výdělku není zaručena. Zcela konkrétní případ je vypuknutí nemoci šílených krav (BSE) v Anglii a následné krachy farem, které byly nuceny utratit veškerý dobytek a tím přišly o zdroj obživy.

Základní členění zemědělství:

• živočišná výroba - převažuje v naší republice
• rostlinná výroba - obhospodařuje asi 50 % plochy ČR

Stavebnictví

Vedle stavebních prací při výstavbě, opravách a údržbě budov a staveb, patří do stavebnictví i práce přípravné, průzkumné a projektové. V tomto odvětví začala vznikat po r. 1989 řada soukromých firem, buď nově založených nebo privatizací řady renomovaných firem jako je Metrostav Praha, IPS, Stavby silnic a železnic. Tento sektor se rychle rozvíjí, nabídka stále převyšuje poptávku, proto mnoho firem svoje kapacity uplatní v zahraničí.

Doprava

Doprava prošla za poslední léta řadou výrazných změn. Státní monopolní celky se zprivatizovaly do akciových společností nebo vznikly nové přepravní společnosti.

Základní rozdělení dopravy:

• železniční doprava - monopolní podnik České dráhy zajišťuje provoz téměř po celém území ČR, pouze několik malých lokálních tratí je zprivatizováno. Zaznamenala snížení přepravy také v důsledku vzniku nových přepravních kapacit soukromých firem, ale ne již po železnici, ale po silnicích.
• silniční doprava - zajišťuje přepravu osob i nákladů. Tuto přepravu zajišťují jak podniky se státní účastí, tak i soukromé firmy, které jsou velkou konkurencí státním podnikům.
• vodní doprava - je závislá na klimatických podmínkách.
• letecká doprava - slouží především k rychlé přepravě osob. Po r. 1989 se začal obnovovat i strojový park, který byl zastaralý a byl složen hlavně ze sovětských letounů.

Telekomunikace a pošta

Tato oblast národního hospodářství zaznamenala v posledních letech téměř raketový vzestup. Možnosti komunikace dnes již nejsou omezeny pouze klasickými způsoby posílání zásilek poštou, ale hlavní podíl na přenosu informací mají moderní technologie jako je fax, počítačový přenos dat - e-mail, Internet, široká síť mobilních telefonů. V této sféře funguje velká řada nových soukromých televizních a rozhlasových stanic. Firmy jako jsou EuroTel Praha nebo Radiomobil, poskytující své služby v oblasti mobilních telefonů a přenosu dat, neustále přicházejí s novými a novými nabídkami. Jsou velice úspěšné na našem trhu, protože poptávka stále ještě není uspokojena. Mezi těmito firmami existuje také veliká konkurence, ve snaze přitáhnout co nejvíce zákazníků jsou ochotni nabídnout i velice nízké ceny svých výrobků nebo služeb.

Obchod

Hlavním úkolem obchodu je zajišťovat prodej výrobků a zboží spotřebitelům. Nabídka vysoce překračuje poptávku, téměř žádné zboží není nemožné koupit, jak tomu bývalo před r. 1989 a proto se nikdo nemusí předzásobovat ze strachu, že některé zboží neuvidí delší dobu v obchodě. Konkurence mezi obchody je pro běžného zákazníka asi nejvíce viditelná, protože nakupovat chodí každý a různé druhy akcí či mimořádných slev jistě nepřehlédneme. V posledních letech se vytvořila síť velikých obchodů na okrajích měst tzv. supermarketů, hypermarketů, které jsou postaveny na několika tisících metrech čtverečních a nabízejí ucelenou nabídku zboží pod jednou střechou (TESCO, Globus atd.). V těchto velkých střediscích najde práci hodně zaměstnanců, což je důležité především v oblastech, kde se výrazně zvýšila nezaměstnanost.

Peněžnictví a pojišťovnictví

Tato oblast národního hospodářství byla v minulosti také výhradně pod dohledem státu, nyní funguje řada soukromých bank a pojišťoven na našem trhu. Bohužel ani tento sektor nebyl ušetřen různých neprůhledných akcí a tak hodně bank a rodinných záložen zkrachovalo. V současné době je pravděpodobně největší naší bankou ČSOB, která zajišťuje i provoz všech poboček Investiční a poštovní banky, ta přešla pod její správu v loňském roce.

Ostatní finanční služby jako je větší využívání platebních karet soukromými osobami, bezhotovostní platby pomocí Internetu, telefonu či mobilního telefonu se rychle rozšiřují a jsou také ve stále větší oblibě, protože lidem ušetří čas, který by museli strávit v pobočce banky.

Český statistický úřad

ČSÚ je státní úřad, který má za úkol shromažďovat data z celého národního hospodářství. Činí tak pomocí statistických výkazů, které mají jednotlivé podniky, organizace či podnikající jednotlivci za povinnost pravidelně vyplňovat a zasílat ČSÚ. Tento úřad zpracovává každý rok Statistickou ročenku, kde se můžeme tabulkách a grafech dočíst o růstu či poklesu různých sektorů našeho hospodářství.

(Autor textu: ciecie)