Dá se příprava k maturitě stihnout za 14 dnů? Možná, ale lepší je mít alespoň lehké ponětí o tématech, které vás při ní mohou potkat, což vám 4 roky studia na střední škole jistě dají. I tak, pokud na střední zrovna začínáte sežeňte si maturitní otázky od předchozích tříd a témata, která se budou probírat se již v rozsahu maturitních otázek učte. Budete mít svůj ledový klid a ostatní vám budou závidět.
Pro ty co si to neuvědomili jako já pak nezbývá než se před maturitou pustit do učení. Ale ani pro mne není všem dnům konec. Učení otázek jsem jen oddaloval a plánoval namísto učení již od léta minulého roku :-). Pěkné, ale moc mi to teď nepomůže. Co mi tedy pomůže? Jaká je má strategie na 14 dnů?
Angličtina
Víte pro někoho je to možná boj, ty cizí jazyky, ale ono to pro mne bude nejlehčí zkouška. Když uvážím, že k většině témat umím něco říct a vezmu v úvahu text, který bez problémů zvládnu (možná až na synonyma slov, která neznám), tak nebude problém projít. Navíc můžu spoléhat i tzv. “na ksicht”, což je taktika, kdy spoléháte na to, že zkoušející vás zná jako dobrého studenta. Výhoda je ta, že to, za co by jiný dostal 3, já dostanu 2. Je to běžná praxe na všech školách u většiny učitelů. I proto přípravě k angličtině za těch 14 dnů budu věnovat jedno odpoledne nebo maximálně jeden den. Víc nic, protože u jiných předmětů to taková pohádka nebude. Z angličtiny počítám dvojku, maximálně trojku. Jedničku nepočítám protože “kašlu” na přípravu, ale nevylučuji, že u některých otázek bych ji dostat mohl.
Matematika
Těžká to věda. Důležitou roli v matematice budou hrát zvolené příklady a proto je třeba počítat a počítat. Já předpokládám, že matematikou budu prokládat zbylé učení, abych se trošku odreagoval. Dalo by se říci, že matematika bude po angličtině tou lehčí zkouškou, ale opak může býti pravdou. Sice věřím, že v případě většího výpadku mi lehce pomůže zkoušející a já to “nějak” dopočítám. Zkoušející by to nejspíše stačilo a možná bych dostal i za 3, ale problémem je náš předseda komise, který je matematikem. A to není dobré. I přesto se ale dá říct, že člověk si v matematice pamatuje trošku víc, protože při řešení různých příkladu musíte mít širší znalosti pořád. No uvidíme, ostatně sám jsem zvědavý, jaké známky tady napíšu za 15 dní :-).
Dějepis
Děják, historie. To je něco, co mě baví. Jenže mě to baví poslouchat, ne se učit. Sice nemám dobrou paměť na krkolomná jména a místa, na druhou stranu můžu říci, že nějaké to významné datum znám a vím o čem to je. Vyprávění stylu “a tak se jeden z králů Apeninského poloostrova se svým předsedou vlády pokusil sjednotit italské oblasti v jednotnou Itálii” mi nejspíše stačit nebude, ale v rukou je jiná záchrana a tou je má seminární práce. Doufejme, že přinejhorším bude na 4 stačit i samotná. Ostatně, u naší kantorky by snad měla. A když tomu přidám pár vět a nějaké datum, bude to doma.
Český jazyk a literatura
Tak to jsme se pěkně dostali k tomu nejtěžšímu, co mě vlastně čeká. Z mluvnice si nepamatuji téměř nic a to nemluvím o velice špatně hodnocených diktátech za celé 4 roky studia. Nepomůže mi ani sloh, ze kterého jsem dostal za 3 (i když jsem si následně uvědomil, že pomůže, protože trojka to bude přece jen srážet dolů :-)). Doufat mohu jen ve fakt, že píšu slohově pěkné slohové práce a že mi k dobru pomohou i naše slavné rozbory literárních děl. Naneštěstí je ale nemám zkontrolované a je tedy dost dobře možné, že budou celé špatně. No to už teď nezachráním.
A literatura? Jako jasně, je tu pár otázek ve které budu doufat. Doufejte se mnou. V literatuře prostě budu bojovat o 4 a věnovat přípravě úplně nejvíc.